Loučení...

Tak to začalo, postupně se z šestého patra vytrácejí známé hlasy a po večerech tu začíná být tišeji a tišeji.

Od pondělka si užívám prázdniny, školní povinnosti splněny: 2 x 5/A a 2 x 4/B (první známka ruská, druhá ECTS), při zvážení (ne)vynaloženého úsilí, není si na co stěžovat. Pondělí jsem tedy příjemně prolenošila, včetně asi dvou hodin ve fitku (ta finská saunička mi bude chybět). V úterý měly Em a Sarah poslední zkoušku a odpoledne jsme si udělaly menší nakupovací procházku (pro mě naprosto neúspěšnou, lituju, že jsem v Rize váhala koupit něco víc) a večer jsme měly rozlučkovou holčičí party u nás na 621 (respektive spíš likvidační party - během ledna se nám na okně nakupila pěkná zásoba lahvinek a sladkých delikates, ach jo...) a ve středu poslední procházka se Sarah: bruslení, výtečné pirohy k obědu ve Stolle, muzeum Puškina, kávička v Buše a poslední obejmutí, zamávání, slzička, paapaa. Teď jsme už jen 2.

Včera jsme si s Em zašly snad poprvé na oběd ve dvou do Sushi baru a musím říct, že tak výborné sushi jsem ještě nejedla. Obvykle tyhle divně barevné hračkoidně vypadající rolky moc nemusím, ale protože "znalci" mezi zahraničními studenty tvrdili, že jsou příjemně překvapeni kvalitou místního sushi, nechala jsem se přesvědčit. Cena v běžné restauraci je taky směšně nízká - více než poloviční oproti ČR! Skoro je mi líto, že jsem se nenechala přemluvit už dřív, ale znáte mě, tvrdohlavá a staromódní. ;-) Potom jsme se procházely asi naposledy v centru, kolem Něvského a Zimního paláce, sháněly nějaké drobné suvenýry a dárečky pro naše blízké, pak nezbytné kafíčko a večer naprosto úúúúúúúžasné představení Madama Butterfly v Mariince. Ke zpěvu jako takovému se ani nevyjadřuju, bylo to opět překrásné (viz minulý čtvrtek La Traviata, kde téměř celý sál při potlesku stál), ale ty kulisy.. jako v pohádce! Škoda, že mi bylo hloupé fotit, nicméně až rozchodí opět stránky Mariinky, dám sem aspoň jednu jejich fotku. Některé arie znám z domova z CD a vždy u nich pustím slzu.. takže včera jsem odcházela z divadla s očima červenýma jako králík. :-)
Dnes máme na plánu zase nějaký rozlučkový obídek venku s pár "domorodci". Pak Ermitáž, poslední suvenýry a pak na kolej užít si poslední společný večer, zítra dopo Em letí.

Jinak pro ty, co to ještě neví, menší změna plánu. Naskytla se mi možnost složit tu děsivou mezinárodně certifikovanou zkoušku z ruštiny TORFL-3 už příští týden tady v Rusku místo konce dubna na ambasádě v ČR. Kupodivu jsou schopni mi poslat výsledky a následný certifikát domů do Čech, takže jsem se rozhodla věnovat poslední 4 dny po odjezdu Em přípravě a Finsko tudíž na rady mnohých vypouštím. Je to sranda, klíčové rozhodnutí padlo v pondělí - první opravdu prázdninový den, kdy jsem odpoledne už nevěděla nudou co dělat, jakoby mi to učení chybělo. :-) Zkoušky se bojím jako čert kříže, prý zbytečně, ale upřímně... druhá nejvyšší úroveň C1 ve mě opravdu vzbuzuje náležitý respekt, tím spíš, že její zvládnutí není úplnou samozřejmostí ani pro každého Rusa. Ale studium jazyků je snad ze všech předmětů pro mě jediným potěšením a je jisté, že za další tři měsíce bych rozhodně neuměla rusky lépe než teď, spíš hůře, nehledě na pravděpodobně dost omezené časové kapacity k přípravě během závěrečného semestru na VŠE. Tak držte palce, už jsem zapsaná, není cesty zpět. :-)