Konečně se něco děje

Po minulém týdnu, kdy jsem pár dní proležela na koleji v posteli, abych se zbavila nepříjemného nachlazení (nemusíte mít obavy, už jsem zase jako rybička), přišla konečně nějaká akce. Ve škole je to už trochu zajímavější, resp. už to vyžaduje nějakou domácí přípravu a v závislosti na druhu kurzu to někdy zabere opravdu hodně času a občas je to bohužel docela otrava (nejsem moc zběhlá v pročítání smluv ani v češtině, natož v angličtině).
Ještě jednou se vrátím ke kurzu ruštiny. Přeci jen jsme se tento týden rozhodli odštěpit a vytvořit samostatnou pětičlennou skupinku pokročilých. Nová učitelka je velmi nápomocná a průběžně si dělá poznámky o jevech, které nám v ruském jazyce dělají problémy, abychom se k nim v následujících hodinách mohli vrátit (maminko, např. chuťovky květnatého ruského jazyka jako: оговориться/уговориться/проговориться). Dostali jsme od ní úžasnou nabídku, jestli bychom se vzhledem k naší pokročilé úrovni v rámci našich standardních hodin ruštiny na univerzitě nechtěli připravit k mezinárodně certifikované zkoušce TORFL. Na vysvětlenou, TORFL je certifikace podle asociace ALTE, stejně jako TOEFL pro angličtinu. Celkem má 6 úrovní, nejvyšší je TORFL-4, pro kterou musíte mít znalosti téměř rodilého mluvčího. Protože i v rámci naší nové skupiny nejsme všichni na úplně stejné znalostní úrovni, rozhodne se teprve v průběhu semestru, kdo se pokusí o TORFL-2 nebo TORFL-3. Já jsem si zkusila doma bez přípravy udělat nějaké gramatické testy z TORFL-2 (odpovídá zhruba základní státnici, kterou jsem v 16 dělala z angličtiny), úspěšnost se pohybovala v rozmezí 91-96%. Ovšem gramatika je pro mě asi to nejsnazší. Pak je tu ještě porozumění čtenému textu, poslech, psaní (odborné formy, jako obchodní dopis, sdělení, objednávka, žaloba ap.) a dialog na odborná témata. Ale vzhledem k tomu, že jsem ruštinu v podstatě neviděla 2 roky, myslím, že když si trochu máknu, mohla bych se pokusit o TORFL-3. K úspěšnému získání certifikátu stačí dosáhnout min 66% z každé části. Takže volba je jasná, jdu do toho, už jenom proto, že normálně bych za přípravný kurz k této zkoušce tady dala v přepočtu asi 20 tis. CZK a takhle zaplatím jenom za samotný certifikát (a možná ani to ne). Stejně jsem to měla v plánu, ale původně jsem chtěla přípravu a samotnou zkoušku dělat až po návratu v ČR. Tak mi držte palce, už teď mám práce nad hlavu. Ale vy, kdo mě znáte, víte, že jazyky mě hooodně baví, tak snad to klapne. :-)
Ale protože přeci jen v souhrnu učení moc nemám, v přestávkách mezi přednáškami se snažím utíkat do nějakého ne příliš vzdáleného muzea. Takže předevčírem jsem si jen tak sama zašla do Muzea antropologie a etnografie - Kunstkamera, nejstarší muzeum, založené Petrem I. Kromě moc pěkných etnografických sbírek (jako náš Náprstek, ale větší) je právě tady umístěná unikátní sbírka anatomických anomálií a kuriozit, díky které je Kunstkamera známá po celém světě. Strávila jsem tam dvě hodiny a protože byla středa kolem oběda, v muzeu nebyla skoro ani noha a tak jsem si to pořádně v klídku užila. Nicméně tomu, komu se nelíbily Bodies, nedoporučuji...
No a včera, abych se přes den nenudila čekáním na podvečerní hodinu ruštiny, jsem si na pár hodin odskočila do Ermitáže. Byla to má druhá návštěva a jistě mě jich čeká ještě spousta. Ostatně jako studentku Petrohradské univerzity mě to nestojí ani kopejku. Ale je to jedno z mála míst, kde, myslím, pro bezplatný vstup akceptují bez problémů i ISIC.
Jinak ještě ke vstupenkám, ať už je to kamkoli. Už se mi celkem úspěšně daří předstírat ruskou studentku, protože do Kunstkamery mě to stálo 50RUR místo 100RUR pro zahraniční studenty. Stačí si pečlivě předem nacvičit: "Студенческий, пожалуйста!", dostatečně rusky se mračit a přitisknout svůj studentský průkaz na sklo přepážky a je to. :-) Navíc na rozdíl od většiny ostatních exchange studentů nepotřebuji anglicky mluvícího průvodce, který by mi tlumočil ruské popisky u exponátů.

Na sobotu mám v plánu odpočinek a osamocené toulky městem (úspěšně odmítám pozvání na společné holčičí nákupy ;-)) a v neděli asi pojedeme organizovaně na výlet do Novgorodu (cca 3hod JV směrem). Sice jsem si tam chtěla udělat výlet nějak odděleně v menší skupince, abychom měli více prostoru a volnosti si to pořádně užít, ale vzhledem k tomu, že jsme už týden bez pasů (a budem ještě tak 8 týdnů), tak se mi to moc riskovat nechce. Oficiálně totiž bez pasu nesmíte vycestovat mimo petrohradskou oblast. Mimochodem obdobné pravidlo platí i pro turisty, kteří při žádosti o víza a později při vyplňování migrační karty v letadle, uvedou jako místo pobytu pouze Petrohrad (musíte vyjmenovat všechna místa, která máte v plánu navštívit).
Tak všem krásný víkend. Papa.